S pastelkami se obvykle seznámíme už v mateřské školce. Ještě na začátku školní docházky patří do povinné výbavy každého penálu, a pak už nic. Pastelky se propadnou na samé dno našich šuplat a skříní. Problém není v dětech, ale v samotných pastelkách. Kdybyste jim je vzali a vyzkoušeli, zjistili byste, že ty levné nekreslí a musíte pořádně přitlačit, pokud z nich chcete vyrazit rozumnou linku. I nelámavé se lámou a nedají se ořezat. Mají divné odstíny…
Pastelkami dokážete nakreslit překrásné drobné precizní práce i obrazy velkých formátů. Jen nesmíte podcenit jejich kvalitu.
Až půjdete příště kupovat pastelky, vyberte si minimálně české Kooh-i noor. Hezky pigmentované jsou i ty tlustší, trojhranné. Při častějším kreslení vás potěší pastelky Derwent, Faber – Castel, Prismacolor. Většina značek má svoji nižší a vyšší řadu. Liší se kvalitou pigmentů, použitým dřevem i šířkou tuhy. Mohou být klasické (nerozmývatelné) i akvarelové. Výhodou opravdu drahých pastelek je, že se dají dokupovat jednotlivě. Někdy se prodává určitá škála odstínů – na kreslení portrétu, krajiny, pouze šedé a béžové…
Chce to trochu zkoušet, co vám nejlépe sedne do ruky…Jen ty levňoučké, většinou asijské, si prostě nepořizujte. Zbytečně byste se při kreslení trápili a děti byste v útlém věku naučili, že pastelky jsou na nic, leda na šťourání v nose…
